Na úvodní stránku





Výchova dětí - odměny a tresty

Martin Fencl

2012-08-09

Archív

Přečteno: 2342

Komentářů: 0


Nedávno mě inspiroval v Mladé frontě DNES článek "Tělesné tresty ze škol nemizí". Proto jsem na Xchatu založil diskusní fórum o výchově, odměnách a trestech, aby jsme se mohli k tomuto problému vyjádřit i my děti.


     12. dubna jsem četl v Mladé Frontě DNES článek "Tělesné tresty ze škol nemizí", který mě inspiroval k založení diskusního fóra na Xchatu, které se jmenuje "Výchova dětí, odměny a tresty." Najdete ho v "Lidé, společnost, vztahy".
     V diskusním fóru se vyjadřují k problému děti i dospělí. Je to asi jedno z hodně mála fór, kde se i my děti můžeme vyjádřit k tomu, jak bychom chtěly být vychovánány. K diskusním fóru jsem založil i anketu, která se ptá, jestli má rodič právo uhodit vlastní dítě. Převažuje názor, že je to individuální (46%), druhá nejpočetnější skupina zastává názor, ža by měl být výběr trestů (26%) a třetí skupina tvrdí, že v žádném případě ne (20%). "Ano, určitě" odpovídá 6% a zcela zaniká s 0% odpověď "symbolicky občas". Do ankety se zapojilo 15 lidí. Stejný počet se zapojil i do diskuse, i když výsledky ankety se mírně liší od diskuse. Průměrný věk diskutujících je 23,4 let. Do toho nejsou započteni dva diskutující, kteří svůj věk neuvedli. Výstižnější asi bude, když řeknu, že čtyřem diskutujícím ještě není 18 let, z toho třem ani patnáct.
     Diskutovalo se dost živě. Názory jsou různé. Z nás dětí a mladistvých jsme tři kluci do 15 let a jedno děvče, kterému je 16. Ta je proti fyzickým trestům, u nás kluků převažuje názor, že jsou občas potřeba. Já ale k tomu zdůrazňuju, že je to individuelní. Částečně se i shodujeme v tom, že když fyzický trest, tak jedině přes zadek a nikdy ne přes hlavu. Mezi názory zaznělo, že dítě by mělo pocítit, že ho rodič má rád, i když mu dal výprask. Rodiče by neměli dětem nadávat. Tím snižují jejich sebevědomí. Tělesný trest může být třeba jenom symbolický, třeba pár na zadek před třídou. Hovoří se tu i o zákazech. Domácí vězení omezuje dítě v pohybu, který je potřeba a navíc je to omezování osobní svobody.
     Vyskytuje se i názor, že tělesný trest dítě zatvrdí, že je pak drzé. Je tu návrh motivovat odměnami. Na ty kupodivu upozorňuje jenom menšina diskutujících, přesto že by asi měly být ve většině. Myslím si, že by se opravdu mělo víc odměňovat, než trestat. Při tom odměnou může být třeba jenom pochvala.
     U nás doma to funguje docela dobře. Já rodičům nelžu, oni mi věří. Rodiče mi doma nic nezakazují ani mi neporoučí. Když něco provedu, tak sice dostanu na zadek, ale vždycky vím, že je to spravedlivé a že jsem si to zasloužil. Je to vždy za věci, které když dělám, tak vím, že riskuju, že za ně výprask dostanu. Ten je ale vždy přiměřený. Protože nesimuluju, tak rodiče přesně vědí, kolik mi mají dát, aby to nepřehnali. Mě to tak vyhovuje, protože si myslím, že jsem díky tomu samostatnější. Vím, že když si něco domluvím s kamarádem, že to budu moct dodržet, že mi to rodiče nezakážou. Mám tak jistotu, že svoje slovo, které někomu dám, budu moct dodržet.
     My kluci se celkem shodujeme, že poznámky ve škole jsou neúčinné. Shodnem se i v tom, že učitel by měl mít možnost plácnout žáka, ale že to nesmí přehánět. Já souhlasím pouze s plácnutím přes zadek, a třeba i silnějším, ale aby po něm nebyly jelita. Kluci jsou i pro facku nebo ránu pravítkem přes ruce. To se mě nelíbí, protože to považuju za nebezpečné. Přijatelnější je pro mě dostat třeba i před třídou na zadek, samozřejmě ale přes kalhoty.
     U dospělých jsou názory dosti rozmanité. Část jich tělesný trest za určitých okolností schvaluje. Je tu i názor, že dítě by si mělo samo vymyslet trest. Další názor říká, že uzná-li dítě provinění, že by nemělo být trestáno. Důležitý je příklad a aby se provinilec podílel na nápravě. Když něco rozbil, pomohl to spravit nebo to částečně uhradil ze svého kapesného. "Děti by se měly trestat, ale neměly by se bezdůvodně mlátit, týrat a zneužívat. To je to nejhnusnější, co může dítě zažít."
     Někteří dospělí si myslí, že jde vysvětlovat trestem. S tím zásadně nesouhlasím. Moji rodiče mě nikdy nepotrestali za to, co jsem udělal, aniž bych si byl vědom, že dělám něco špatného. Prostě mi to vysvětlili a trest by následoval, až kdybych to udělal podruhé. Samozřejmě úplně základní věci se předpokládá, že dítě v určitém věku ví. Vím, že kolikrát jsem něco provedl, aniž bych chtěl a naopak to bylo v situaci, kdy jsem chtěl pomoct, ale jaksi to nevyšlo jak bych si představoval.
     Co říct závěrem. Jestli chcete vědět, jak to chodí u nás doma a víc o mých názorech, tak se podívejte na moji stránku na adrese http://martas.zde.cz . Jinak vás zvu do mého diskusního fóra, aby jste i vy připojili svůj názor. Můžete si podrobně přečíst názory diskutujících, z nichž jsem vytáhl jen málo. Příspěvků už je ve fóru téměř 60, takže budete mít co číst. Budu rád, když i vy připojíte svůj názor.

Tento archivní článek byl napsán v roce 2000.


Sdílet na Facebooku

Diskuse k článku

Přidej svůj názor



Zpět


Provozuje Internet mládeži, z.s.
Vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2012-2015
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je sobota
31.07.2021



optimalizace PageRank.cz